Dlouhodobým cílem je vybudovat profesionální klub. Liga mistrů je náš sen, říká Michal Nový

Michale, jak byste zhodnotil uplynulou sezónu?

Sezónu bych zhodnotil tak napůl – úspěšně i neúspěšně. Na jednu stranu jsme zaznamenali obrovský posun v kvalitě hry, tréninkovém procesu i celkovém fungování týmu. Měli jsme silný a široký kádr, skvělý realizační tým a výbornou atmosféru v kabině.

Bohužel to všechno pokazilo play-off, které se nám nepovedlo. A právě to nakonec ovlivňuje celkové hodnocení sezóny nejvíc.

Splnil tým cíle, které jste si před sezónou stanovili?

Hlavním cílem bylo postoupit do semifinále, což se nám nepodařilo splnit. Na druhou stranu je 4. místo po základní části historicky největším úspěchem klubu. I přes zklamání z play-off je potřeba vidět i tuto pozitivní stránku. Obrovským posunem prošel především tréninkový proces a celkové fungování A-týmu.

Co bylo klíčové v neúspěšném play-off?

Rozhodly především první dva zápasy série, ve kterých jsme neproměnili velké množství vyložených šancí. V některých situacích jsme měli pocit, že se zápasy nevyvíjely úplně férově, zejména při posuzování tvrdších zákroků. To ale nic nemění na tom, že jsme měli dostatek příležitostí sérii zvládnout. Výsledek 0:3 je pro nás krutý, ale realita je taková, že jsme play-off nezvládli.

Jak hodnotíte práci realizačního týmu?

Tady panuje naprostá spokojenost. To, jak trenérský tým dokázal posunout mužstvo během jediné sezóny, je obdivuhodné. Bylo radost sledovat tréninky, zápasy i celkovou atmosféru v týmu.

Co vám sezóna vzala a co dala?

Sezóna nás stála obrovské množství energie, času i financí, často i na úkor rodiny, práce a osobního života. Někteří tomu obětovali opravdu maximum. Na druhou stranu nám ukázala, že jdeme správnou cestou. Teď je důležité vzít si z neúspěchu ponaučení a vrátit se ještě silnější.

Jak náročné je fungovat na této úrovni s omezeným rozpočtem?

Je to extrémně náročné. Pokud chceme několikrát týdně trénovat, udržet se v nejvyšší soutěži bez větších problémů a dál se posouvat jako celek, tak potřebujeme v A-týmu fungovat s rozpočtem někde kolem 3 až 4 milionů korun na sezonu.  

Z veřejných zdrojů je pro mužský tým klíčová podpora města Chomutov, ze soukromého sektoru pak generálního partnera Jungheinrich. Velmi si vážíme našeho města a všech partnerů, kteří nás podporují, protože bez nich bychom nemohli v nejvyšší české soutěži působit.

Jak důležití byli v sezóně fanoušci?

Fanoušci byli naprosto klíčoví. Patřili k nejlepším v lize a jejich podpora, ať už doma nebo venku během play-off, byla neskutečná. O to víc nás mrzí, že jsme jim nedokázali přinést úspěch, který by si zasloužili.

Jaké jsou cíle pro další sezónu?

Aktuálně máme informaci, že jsme prošli licenčním řízením na novou sezonu. Cíle jako takové se teprve nastavují a hodně bude záležet na finanční situaci klubu. Poslední sezóna byla i z tohoto pohledu nejnáročnější a aktuálně nás čekají důležitá rozhodnutí, která ovlivní další směřování klubu. V dalších sezónách budou navíc do Ligy mistrů postupovat dva týmy a právě účast v této soutěži je naším velkým snem. Věřím, že by si Chomutov něco takového jednou zasloužil.

Dojde ke změnám v týmu?

Co se týče hráčského kádru, již odešel Erick Cruz, který se z rodinných důvodů vrátil zpět do Kolumbie. Další změny v kádru ještě mohou přijít.

Bez zahraničních hráčů se dnes už prakticky neobejdeme. Na českém trhu je velmi málo kvalitních hráčů, kteří mají futsal jako prioritu. I když jim nabídnete srovnatelné podmínky, často dají přednost velkému fotbalu, pracovnímu vytížení nebo dělají vše při jednom. Což je pochopitelné.

Realizační tým ale zůstává. Tam panuje naprostá důvěra – s nadsázkou říkám, že bychom jim klidně dali doživotní smlouvy.

Kde byste chtěl klub vidět za 3–5 let?

Je to sen, podobný tomu, jaký jsme měli v roce 2013, kdy klub vznikal. Tehdy jsme si říkali, že jednou budeme hrát ligu – a to se povedlo. Teď je tím snem vybudovat plně profesionální klub a jednou si zahrát Ligu mistrů. Je to obrovská výzva, ale věřím, že s pokorou, tvrdou prací a správnými lidmi je to možné.

Do nové sezóny by měl vzniknout i ženský tým, je to tak?

Ano, od nové sezony bychom měli působit ve druhé lize a velké poděkování zde patří Kubovi Jenčovi a Báře Mrazové, kteří se toho chopili výborně. Společně tak budujeme další důležitou složku naší organizace.

Ještě otázka na spolupráci futsalu a fotbalu na Baníku Březenecká. Jak to funguje a jaké hráče můžeme vidět v dresu Březenecké?

Koncept toho, proč jsem šel i do fotbalu, má několik důvodů. Baníček je moje srdcovka, protože jsem tam několik let působil a nebylo mi lhostejné, že klub mizí z fotbalové mapy.

Další myšlenkou bylo propojení futsalu a fotbalu, které k sobě mají velmi blízko. Spolupráce může být prospěšná především z pohledu vytížení hráčů během celého kalendářního roku a také tím, že si mohu přizpůsobit termínovku, aby se nám to co nejméně krylo. 

Aktuálně na Březenecké působí hlavně naši zahraniční hráči, kteří mají možnost v rámci plnění individuálních tréninků pomoci fotbalovému týmu, pokud to termíny dovolí.

Pro některé kluby je to zajímavé zpestření, jiní to kritizují. My jsme ale mohli začít pouze v nejnižší soutěži a moje vize je taková, aby Březenecká hrála časem některou z krajských soutěží – to si ale musíme poctivě vybojovat.

Prioritou však vždy zůstane futsal v nejvyšší soutěži. Jak moc bude tato myšlenka úspěšná, ukážou až následující roky.

Komu byste chtěl na závěr poděkovat?

Obrovské poděkování patří našemu generálnímu partnerovi Jungheinrich, městu Chomutov a Lahůdkám Osada.

Velmi si vážíme také podpory společností MJM Rodinná realitní, Fantastic Food, Nadace ČEZ, UCED, Yoursport Macron, Keramost, SIAD, OSVA, Mcompanies a Účetnictví IN. Bez pomoci všech těchto partnerů by klub jen velmi těžko mohl fungovat na této úrovni.

A samozřejmě obrovské poděkování patří fanouškům. Máme jedny z nejlepších fanoušků v republice a právě oni nás neustále ženou dopředu.